Jak čteme?

Na této stránce budu průběžně zveřejňovat výsledky anket, které občas proběhnou na hlavní stránce pohádky. Mým cílem je něco víc se dozvědět o vás, čtenářích a zvlášť o vašich dětech.  Moc děkuji všem, kteří mi hlasováním v anketách nebo komentáři dávají zpětnou vazbu. 

Jakou formou pohádku čteme?

Anketa probíhala od 9. do 16. června 2012.

Musím se přiznat, že výsledky této ankety byly pro mě obrovským překvapením hned z několika důvodů. Za prvé - velikou účastí v anketě. Volbu vybralo 658 čtenářů, přitom za stejné období měly stránky s pohádkou 1478 jedinečných přístupů na obě první kapitoly. Což znamená, že ankety se aktivně zúčastnilo téměř 45% všech čtenářů. Nadmíru reprezentativní vzorek a pro mě osobně úžasná zpětná vazba!

Pro srovnání - jak si vedly dva moje nejpopulárnější fejetony na iDnes (bohužel počet jedinečných přístupů neznám, takže uvádím jen celkový počet přístupů na stránku):

Že nepředběhneš toho starého tlustého psa! - 2720 přečtení a 263 hlasů

Výchovné metody mojí sestry - 2167 přečtení a 230 hlasů

Z čehož plyne, že čtenáři pohádek jsou mnohem aktivnější, než čtenáři fejetonů. Ne - to si dělám legraci, opravdu nebudu porovnávat karmické kočky s anketními veverkami.

Co mě ale šokovalo? Ani ne 10% podíl rodičů, kteří pohádku čtou dětem osobně. Já vim, má to řadu objektivních příčin. Že pohádka není pro ty nejmenší. A hodné. Že není (zatím) k dispozici ve formě (pro čtečky nebo aspoň pdf k vytištění), která by umožnila pohodlné předčítání broučkům u postýlek. Inu - ještě že jsem se oficiálně nezapojil do projektu "Čteme dětem" - to by bylo fiasko!

Co mě ještě udivilo? Že více se pohádka poslouchá než čte! Přitom jde o pracovní "domácí" nahrávku, žádné velké studio a kvalita tomu odpovídá. Takže teď by bylo na místě se pohoršit. Jak velká část rodičů odloží broučky do postýlek se sluchátky na uších! Ale ne. Nejen že se nepohoršuji, já i pes máme radost. Protože sami dost často takto usínáme. Tedy pes bez sluchátek, protože i zdánlivě spící na mých nohách tiše ňafne při zajímavém zvuku. Inu zlatá česká tradice rozhlasových Hajajů. O autě nemluvě, tam jen puštěná pohádka může zabránit populární smyčce "Už tam budem?"

Takže nakonec z projektu "Čteme dětem" se klube varianta "Pes čte dětem". Což má vadu. Není to celoplošně opakovatelné. Tento projekt zůstane zřejmě osamocený. Naučit borderku číst není zdaleka tak snadné, jako ji naučit válet sudy, to mi věřte.