Časová osa

1249
Franský dobyvatel Guillame Villehardouin buduje hrad na vrcholu kopce a pevnost nazývá Myzethra.

1259
V Bitvě u Pelagonie poráží byzantské vojsko Franky a Villehardouin je zajat.

1262
Villehardouin je propuštěn za předání hradů Monemvasia, Maine a Mystra byzantskému císaři Michaelu VIII. z rodu Palaiologů. Do Mystry se přesouvají obyvatelé z okolí Sparty a začíná vznikat opevněné město.

1289
Sídlo byzantského peloponéského správce (kephale) je přesunuto z Monemvasie do Mystry.

1349 - 1380
Manuel Kantakouzenos, druhý syn císaře-uzurpátora Jana VI., se stává prvním despotou Mystry a jednou z hlavních postav této historické detektivky.

1383
Byzantský císař odebírá město potomkům Manuelova bratra a jmenuje despotou svého syna Theodora.

1407 - 1441
Za despoty Theodora II. a jeho italské manželky mimořádně vzkvétá umění a filozofie v Mystře a započíná poslední rozsáhlejší výstavba.

1415
Císař Manuel II. opravuje na obranu despotátu mohutnou zeď podél Korintského průplavu, hexamilion. Přesto je město roku 1423 obleženo Turky a území Peloponésu popleněno.

1443 - 1448
Despota Konstantin se pokouší o rozsáhlou administrativní a vojenskou reformu Morejského despotátu. Roku 1448 je prohlášen v Metropolis byzantským císařem a cestuje do Konstantinopole, aby se střetl s Turky v labutí písni říše pod hradbami hlavního města.

1460
Poslední despota Demetrios se po obléhání vzdává ve městě do rukou sultána Mehmeda II.

1460 - 1540
Mystra funguje jako hlavní město osmanského sanjaku spravujícího Peloponés. Je centrem obchodu s hedvábím pro celé východní Středomoří.

1687
Město osvobozují Benátčané. Zůstává nejdůležitějším řeckým městem a má kolem 42 000 obyvatel.

1715
Turci znovudobývají Peloponés.

1770
Albánští žoldnéři v žoldu Osmanů plení město v odvetu za rozsáhlé hnutí usilující o osvobození města. Mystra se pomalu mění v trosky.

1834
Zbytek obyvatel Mystry odchází do nově vybudovaného města Sparta.