Psaní milostných scén

Napsat dobrou milostnou scénu v knize nebo povídce se považuje za jednu z nejtěžších věcí vůbec. S tím nemůžu než souhlasit. Přestože dnešní svět je doslova zahlcen sexem a erotikou, mnoho autorů se dodnes psaní podobných pasáží úzkostlivě vyhýbá. A není divu. Spisovatel může velice snadno sklouznout do trapnosti, hlouposti, patetičnosti... Možnosti neúspěchu jsou bezmezné.

Takové slabé pokusy ostatně nevidíme jen v knihách, ale i ve filmu. Zaznamenal jsem dva nejčastěji rozšířené typy milostných scén na plátně – nazval jsem je HBO sex a Hollywood sex. V prvním případě si může divák „vychutnat“ dvojici odhalených hrudníků a nejčastěji polohu „zezadu,“ kdy vidíme dva nepřesvědčivě vzdychající herce. Nebo alespoň jejich části. Druhý extrém je hollywoodské pojetí milostné scény. Partneři se dlouze líbají, postupně se svlečou (maximálně) do spodního prádla, pak zalezou pod peřinu a prostřihem se posuneme rovnou do dalšího rána, kdy jsou oba spokojení a vrhají na sebe zpoza přikrývky zamilované pohledy.

V knihách jsou oba póly víceméně stejné – na jedné straně až komická mechanika typu HBO, na druhé straně přeslazené nic typu Hollywood. Málokdo přitom bere v potaz, že nejdůležitější není akt samotný. Je to jeho účel. Autor musí přesně vědět, co chce vyjádřit, jakou atmosféru si přeje navodit. Nejde přece o detailní popis pohlavního styku; přinejmenším od 15 let výš ho všichni dobře známe a pokud si toho chce někdo dosyta užít může si přečíst erotickou povídku. Ne, že by se daly číst.

Já se místo toho pokusím rozebrat několik základních typů atmosféry. Vím, že je jich mnohem víc, ale vybral jsem tři modely:

1. Romantika: Milostné scény nejčastěji nacházíme v romantické literatuře všeho druhu a jejich cílem je – nebo by mělo být – navodit pocit lásky a spříznění s postavami. Tady jednoznačně platí, že scéna by měla být krátká, bez detailů. Přesto v červené knihovně určené pro ženy (!) čas od času nacházím nekonečné mechanické pasáže.

V romantické milostné scéně záleží na pocitech a dojmech. Může jít o vůně, dotyky, polibky; klíčem je jemnost a procítěnost. Jakési přikrášlené pochopení toho, co se odehrává v hlavách obou zamilovaných. Ne každý – zejména ne každý muž – je toho schopný. Pokud to sám o sobě zjistí, měl by se raději takovým věcem vyhýbat.

2. Humor: Milostná scéna může být i velmi vtipná. Fantazie v tomto případě nemá meze; existuje dlouhá kombinace situací, do nichž se hrdinové mohou dostat. Tady je důležitý nadhled, jakýsi odstup od zasažených postav. Čtenář s nimi může pociťovat trapnost, ale musí se smát. Nesmí postavy litovat natolik, aby mu zamrzl úsměv na rtech. Proto to odosobnění.

Ještě malá poznámka – někteří lidé se domnívají, že humorná situace rovná se tělesné plyny a tekutiny. Pamatujte na to, že drtivá většina knih nebo filmů na tom postavených se nachází na spodním konci žebříčků kritiků i čtenářů (resp. diváků).

3. Bolest: V tomto případě nejde zrovna o „milostnou scénu,“ obvykle se jedná o znásilnění, ale stejně myslím, že to patří k tématu. Motivy takové scény v knize nebo povídce může být pochopení jednání postavy (třeba formou flashbacku) nebo porozumění bolesti, kterou prožívala. Ale nemělo by to být bezúčelné násilí. V knize nebo povídce by všechno mělo svůj účel; brutalita je na místě, jestliže zapadá do celku.

Násilí je kromě toho zpravidla úspěšnější při dopadu na čtenáře, když je spojeno s vnitřním prožitkem některé z postav. Někdy to může být i „trýznitel“ – on sám může trpět při tom, co páchá. Nejčastěji to ovšem bude oběť. Problém s mechanikou je opět stejný – i násilí může být mrtvé a bezbarvé. Pokud je scéna znásilnění o samém křiku bez pocitů, má už větší smysl se o ní jen zmínit než ji dlouze popisovat.

Shrnutí? Když píšete milostné scény, mějte v hlavě, co tím chcete dosáhnout. Čtenář vaši samoúčelnost pozná. Pokud teď máte pocit, že jsem toho mohl říct ještě mnohem víc – třeba zmínit víc modelů – máte pravdu. Ale co kdybyste si to místo toho zkusili? Vybrali situaci, postavy, nastínili si kontext... Troufnete si?

P.S.: Když budu mít chuť, napíšu ke každému ze tří modelů krátký text a uveřejním ho v dalším příspěvku. Neberte to jako slib, spíš motivaci k vlastnímu psaní.